What do you think?
Rate this book
196 pages, Paperback
First published January 1, 1933
Já tedy nevím – buď na mě zapomněli, nebo si mysleli, že mě za bouře spláchla vlna, nebo měli prostě něco jiného na práci – fakt je, že za ty tři dny se nikdo neobjevil. Bylo čím dál větší vedro. Znovu jsem se podíval z okna, ale rychle jsem ustoupil do protilehlého kouta kajuty. Spatřil jsem totiž něco křiklavě zeleného, a na první pohled bylo jasné, že křiklavá zeleň může být horší než zamračené tmavé noci. Kromě toho usedl na palubu maličký, přehnaně barevný kolibřík, a obzor se měnil všemi duhovými barvami, což nemám rád. Jistě, hutné světlo, bohaté dekorace, nádherné barvy vyvolávající špatnou náladu – pokud jde o mně, dávám přednost šedivému podzimnímu soumraku nebo mlhavému ránu – nemám totiž rád ostentativnost, milejší je mi skromný tichý koutek, protože aspoň vím, jak to skončí.(s. 198)